Rok 1992

Úvod

Rok 1992 byl už rokem, kdy již plnily svoji funkci jednotlivé komise a samospráva se pomalu stabilizovala. Hlavním úkolem zastupitelstva a úřadu byly zejména majetkové převody, které vyplynuly z osamostatnění obcí, které se staly právním subjektem a vlastníkem obecního majetku, ne jenom jeho správcem. V případě Vršovic to bylo o to komplikovanější, že majetek byl v době společné správy převeden na MNV Raduň a zpětný převod proto musel být převáděn v několika krocích, jak je uvedeno dále. Problém převodu majetku a zejména podílení se na výstavbě a údržbě zařízení, které slouží oběma obcím a jsou v majetku jedné z nich, se staly hlavním bodem jednání a sporů mezi oběma obcemi. Příprava podkladů pro tato jednání a reakce na ně tvořily značnou část činnosti obou zastupitelstev a úřadů.

Osnova zápisu

• Činnost Obecního zastupitelstva a Obecního úřadu
• Školka, škola
• Hospodářská a stavební činnost
• Politické strany a spolky
• Občané, statistiky
• Příroda a životní prostředí
• Různé

Činnost obecního zastupitelstva a Obecního úřadu

Jak vyplývá z dalšího přehledu níže, je zřejmé, že evidence zasedání v tomto roce nepatřila k silným stránkám představitelů obce. Chybí zápisy a usnesení několika zasedání OZ, tak že jsem se pokusil získat informace u společných zasedání z Raduně, ale ani tam, vzhledem k tomu, že se konaly ve Vršovicích, žádné záznamy nejsou.

20.1.1992 – Společné zasedání OZ Raduň a Vršovice

7.2.1992 – zasedání OZ – „veřejné“

10.2.1992 – zasedání OZ Raduň

Schváleny částky za pronájem hrobů na novém hřbitově pro obě obce následovně:
jednohrob – 80 Kč/10 let, dvojhrob – 160 Kč/10 let. Na starém hřbitově u kostela se poplatky přestaly vybírat, aby bylo možno případně provoz hřbitova ukončit v roce 2002, jak předpokládal původní plán MNV v Raduni. Záměrem je postupně změnit hřbitov v parčík kolem kostela.

9.3.1992 – zasedání OZ Raduň za přítomnosti zástupců obce Vršovice.

Otázka KD a jeho převedení na původního majitele s podmínkou zachování 10 let v původní funkci. Jako restituent Kulturního domu vystupuje paní Anděla Říčná. Problémy vznikají zejména z toho, že do Kulturního domu obce investovaly v době společného hospodaření a jeho stav se proto liší od stavu, kdy byl znárodněn. Restituční zákon naštěstí chrání společenské funkce restituovaných zařízení obecně a tak i zde byla podmínka ponechání funkce Kulturního domu po dobu 10 let. Z tohoto důvodu ani jedna obec neuvažuje o výstavbě nového kulturního zařízení. Kapacita sálu je na společné akce dostatečná.

Otázka provozu hřbitova a funkce hrobníka. Místní hrobník, pan Emil Holuša, pro stáří ukončuje činnost, bude nutno využívat pracovníků pohřebních služeb, kteří tuto činnost vykonávají profesionálně.

Dostavba smuteční síně: Financování obcí v poměru 2:1 až do ukončení stavby, dostavbové práce zajistí obec Raduň.

Problém „cizích“ vod z pozemků ZD, způsobujících povodně, bude řešit obec Vršovice. (Reakce na povodně v létě 1991)

ČOV a plyn – zajistí Raduň, skládku v plném rozsahu Vršovice.

Ostatní věci se týkaly Raduně, za zmínku stojí vznesení požadavku na restituci majetku potomky hrabat Blücherů 27.2.1992, dne 2.3. se na OÚ dostavil hrabě Blücher osobně a 8.3. se zúčastnil společné pracovní obchůzky v raduňském parku, které se účastnil i zahradní architekt Ing. Rychtár.

8.6.1992 – zasedání OZ

Zhodnocení voleb ( parlamentních).

Otázka restitučních nároků na areál pohostinství a školky, restituent - paní Spívalová, rozená Caletková.

Odkoupení části parcely č. 1469 Janem Pavlíkem k rozšíření dvora.

V uplynulém zimním období zaplatila obec 55.083,60 Kč za elektřinu pro pouliční osvětlení. Rozhodnutí použít úsporná opatření vypínáním mezi 00:30 a 3:30.

Školka - příprava vyvařování.

Běžné provozní záležitosti.

27.7.1992 – zasedání OZ

Odmítnutí návrhu obce Raduň na smlouvu mezi obcemi ve věci vypořádání vzájemných pohledávek. Jedná se o pohledávky na investice ze strany obce Raduň do objektů, které slouží oběma obcím.

Řešení kanalizace od Pracného níže.

Provoz školky, přestavba kůlny na garáž pro traktor a zemní stroj „Bělorus“, zajištění buňky pro hlídače skládky, informační tabule u skládky.

Projednání zatravnění ploch mezi Brlicí a Bučkem a obnovení odvodňovacího příkopku v tomto svahu, který zrušilo JZD. Družstvo Kylešovice přislíbilo nápravu po povodních v roce 1991.

Smlouva mezi obcemi.

Smlouvu mezi obcemi navrhl vypracovat Ing. Sládeček na zasedání OZ Raduně 6.7.. Smlouva byla vypracována a předána obci Vršovice, odpověď byla očekávána na zasedání 10.8.. V tomto termínu starosta obce Ing. Moša přislíbil účast na příštím zasedání OZ Raduně (24.8.), aby objasnil sporné body smlouvy, které jsou příčinou nesouhlasu OZ Vršovic se smlouvou v navržené podobě. Ani do dalších jednání (7.9., 21.9., 5.10.) však vyjádření ke smlouvě nebylo zpracováno a předáno.

Převod pozemků

Na zasedání OZ Raduň 5.10. byl otevřen problém předání pozemků mezi obcemi. Při společné správě obcí Raduň a Vršovice v minulých letech byly veškeré pozemky MNV Vršovice zapsány na list vlastnický MNV Raduň. Při opětovném rozdělení obcí veškerá práva a závazky tehdejšího MNV přešly na obec Raduň. Tento historicky nepodložený stav bude řešen bezúplatným převodem pozemků v katastru Vršovice na list vlastnický (LV) obce Vršovice. Tento převod však vyžaduje několik kroků: a) zpracovat evidenci nemovitostí, které patří do katastru Vršovice,
b) zapsat tyto pozemky na LV obce Raduň,
c) sepsat smlouvu o bezúplatném převodu těchto pozemků mezi obcemi,
d) zveřejnit tuto smlouvu na 30 dnů k připomínkování občanům Raduně (ze zákona o nakládání s majetkem obce),
e) smlouvu notářsky potvrdit a pozemky nechat zavkladovat na Katastrálním úřadě na LV Vršovice.
 

16.12.1992 – zasedání OZ

Rozdělení částky – vánoční podpory - pro starší občany. Částka 79.400,- Kč byla rozdělena rovnoměrně podle důchodu mezi všechny důchodce Vršovic.

Roční odměny pracovníkům úřadu.

Poznámka na závěr

Obce Vršovice a Raduň mají mnoho služeb, zajišťovaných současně pro obě obce, jejich sídlo je většinou v Raduni. Nejinak je tomu i se službami zdravotnickými, které byly doposud pro obě obce zajišťovány v Opavě – Kylešovicích, pro děti působila občasná dětská poradna v budově OÚ v Raduni a zubní ordinace v ZŠ v Raduni.

V tomto roce došlo k majetkovému převodu zařízení zubní ordinace na MUDr. Pavla Ochonského, prostory ve škole zůstávají nadále v majetku obce Raduň a příjmy z nájmu jdou ve prospěch nákladů na ZŠ, čímž se částečně snižují nároky na jednotlivé obce. Ke zřízení ordinace bylo využito zařízení, které bylo ve škole umístěno z důvodu periodické péče o chrup žáků ZŠ a bylo využíváno pouze pro tento účel, nebyla zde pravidelná ordinace. V roce 1992 došlo k rozšíření zubní ordinace o jedno křeslo.

V červnu došlo k prvnímu kontaktu s praktickým lékařem MUDr. Petrem Slaným, který má v úmyslu zřídit pečovatelskou službu a ordinaci praktického lékaře v budově OÚ v Raduni, kde jsou vybaveny prostory pro péči o malé děti. Lékařka se sestrou dojíždějí zhruba jednou za měsíc z Kylešovic. Schválení záměru zřízení ordinace proběhlo na zasedání OZ Raduně 2.11., předpoklad zahájení činnosti ordinace praktického lékaře je v roce 1993, sesterská agentura OASA začala pracovat ještě v roce 1992.

Školka, škola

Než se rozepíšeme o konkrétních akcích tohoto oddílu, musíme zdůraznit okolnost, že Základní škola v Raduni je školou spádovou pro více obcí, konkrétně kromě Vršovic ještě pro Chvalíkovice a Podvihov, který je městskou částí Opavy. Rozpočet školy je proto projednáván se zástupci všech obcí, a ty podle počtu žáků na provoz školy přispívají. Hlavním problémem školy jsou ploché střechy, které jsou příčinou častého zatékání do budovy a je potřeba je často opravovat. Rovněž topný systém je již zastaralý a vyžaduje časté opravy. Zastupitelstvo obce se proto pravidelně stavem školy zabývá a vzhledem k tomu, že má zájem i o úroveň výuky dětí z obce, tedy o vlastní poslání školy jako vzdělávací instituce, zmíním se i o dění ve škole v ročníku 1991 – 1992.

Školu v tomto ročníku navštěvuje celkem 330 žáků, 153 na základním stupni, tedy v 1. – 4. třídě, 177 pak ve vyšším stupni, tedy v 5. – 9. třídě. Z toho je 81 dětí z Vršovic (24,5%), tímto procentem se Vršovice podílí na provozu školy. Ve škole jsou kromě dětí z Vršovic zastoupeni i pedagogičtí pracovníci, na základním stupni učí paní učitelka Alice Sonnková a paní učitelka Miroslava Gřešková. Na vyšším stupni už od roku 1967 učí paní učitelka Jana Mainušová, která plní i funkci výchovného poradce pro žáky, kteří si hledají další směr po dokončení základní školy. Jako družinářka, s částečným úvazkem jako učitelka, pracuje ve škole paní Julie Pchálková.

Ve škole mají děti možnost navštěvovat 12 kroužků, poměrně dobrých výsledků dosahuje kroužek dramatický pod vedením paní učitelky Lidmily Dedkové, jehož členové se zúčastňují i soutěží, ze kterých vozí ocenění. Kroužky pracují převážně pod vedením učitelů, vedení kroužků externími vedoucími je výjimečné.

Školka ve Vršovicích se po oddělení obcí snažila osamostatnit i organizačně, přestaly se dovážet obědy ze školy v Raduni a stravování je zajišťováno vařením přímo ve školce vlastní kuchařkou, paní Helenou Víchovou. Školku vede již řadu let paní ředitelka Marie Gibesová z Kylešovic, druhou učitelkou je paní Emilie Lichovníková z Raduně. Školka je umístěna na jihovýchodním kraji obce v klidném prostředí, děti tam mají ideální podmínky k hrám a sportování na zahradě.

Hospodářská a stavební činnost

V obci se opět započalo se stavbou rodinných domků. Protože není zpracován územní plán pro případné nové lokality pro zástavbu, jsou stavby situovány do zástavbové zóny současné, prakticky byly parcely užívány do této doby jako zahrady.

Milan Říčný začal stavět na zahradě usedlosti č.p. 13, v místě bývalého malého kravína, který byl z důvodu neekonomického provozu družstvem zrušen.

Milan Martínek staví dům na zahradě poblíž zastávky, doplňuje tak řadu domů na severozápad od okresní komunikace. Tato lokalita byla dříve nazývána „Záhumením“, protože se nacházela za stodolami nejstarších vršovských sedláků, a na tuto komunikaci se vyjíždělo přes stodoly, přes humno.

Ve stejné lokalitě, ale od komunikace blíže k obci, na zahradě usedlosti Laryšových, č.p. 5, začal stavět Pavel Novák.

V horní části obce, rovněž na zahradě vedle rodného domu č.p. 17, začal stavět RD Jan Vaníček.

Stavební činnost ve větším měřítku a se zakázkami až v Praze provozuje prostřednictvím firmy STASOF pan Miroslav Lichovník. Vzhledem k jeho dřívějšímu působení jako vedoucího stavební údržby v podniku OSTROJ má praxi jak v oboru, tak v řízení lidí, tak že firma zvládá i větší zakázky, nejedná se o nějakou drobnou živnostenskou činnost.

Činnost podnikatelského sdružení pod označením „TRIO“ v oblasti prodeje a servisu „bílého zboží“ a dalších elektrospotřebičů (Václav Lazecký – televize, Milan Říčný – chladírenská technika, Lumír Majnuš – pračky, sporáky) je hodnocena občany dobře a kryje podstatnou část potřeb obou obcí v této oblasti.

Politické strany a spolky

Jak už bylo zmíněno v zápisu z roku 1991, významnou společenskou roli v obci hrají požárníci, nebo podle staronového názvu – hasiči. Proto chci tomuto sdružení věnovat v rámci zápisu roku 1992 větší prostor. Vzdálenější historie, ke které se podrobněji vrátíme někdy při příležitosti výročí později, se dotknu pouze stručně, rád bych se však zmínil o době těsně před rokem 1990 a o samotném roce překotných změn, kterým tento rok byl.

Stručně z historie:

Změny po listopadu 1989

Politické změny po listopadové revoluci 1989 přinesly změny i do společenských sdružení a organizací. Změny byly o to razantnější, čím výše se určitý orgán organizace nacházel, neboť funkce ve vyšších a ústředních orgánech byly často svázány s příslušností v Komunistické straně. Proto už v samotných nejvyšších orgánech vznikaly stávkové iniciativy a buňky Občanského fóra. Jejich členové se snažili iniciovat kádrové změny ve vrcholných orgánech tak, aby to odpovídalo náladě ve společnosti a aktuální politické situaci, která vykazovala příklon k demokratickým principům. Tyto iniciativy proto přecházely z ústředních orgánů přes krajské a okresní orgány až do jednotlivých Sdružení.

V samotném okrese Opava byla v roce 1990 celá řada zasedání. Tak 2. června jednalo v Jesenici mimořádné rozšířené plénum ÚV SPO ČR, které mezi jiným schválilo nový znak organizace, název organizace podle zákona o sdružování na „Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska“ a změnu základních organizací z dosavadních ZO SPO na „Sbor dobrovolných hasičů (SDH) v ...”.

Do té doby se místní organizace označovala jako Základní organizace Sdružení požární ochrany (ZO SPO) ve Vršovicích. Používání nového názvu se nevžilo okamžitě a i v kronice je proto pro rok 1991 používán název starý. Skluz nastal i tím, že nové stanovy a názvy byly schváleny až 2. prosince 1990 na mimořádném sjezdu Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v Karviné, materiály z tohoto sjezdu byly rozesílány do jednotlivých místních organizací až 17. prosince.

Jak už jsem se zmínil, na místní úrovni se převratné politické změny příliš neprojevily. Vyplývá to i z hasičské kroniky, která konstatuje v roce 1990 rozdělení obcí a volby do OZ, ale změny ve výboru SDH při prosincových volbách nebyly zřejmě velké, když je nový kronikář ani nezaznamenal. Jmenovitě jsou zmíněny pouze výsledky voleb do nového, samostatného Obecního zastupitelstva.

(Informace o dění nad úrovní obce jsou čerpány z příručky „Příspěvky k dějinám požární ochrany okresu Opava“ z roku 1995, autor Josef Výtisk ml.)

Rok 1992

V samotném roce 1992 byla činnost SDH v rámci zavedených zvyklostí. Proběhla valná hromada, která zhodnotila činnost roku 1991, byl uspořádán tradiční ples a v březnu se hasiči tradičně ujali oslavy konce masopustu, t.zn. vodění medvěda a pochování basy. V dubnu, v den výročí osvobození obce, byla opět hasiči a novým vedením obce připravena oslava formou slavnostní Vatry na hřišti za školkou. Akce už neměla tak slavnostní charakter jako v roce 1990, kdy byli přítomni zástupci obou obcí, kteří přednesli své referáty, ale byla hojně navštívena občany obou obcí a stává se tradiční událostí v kalendáři obou obcí. 28.7. odpoledne hořelo asi 6 ha ječmene na poli Pod Kamennou. Oheň vznikl od přehřátého ložiska kombajnu.

Ostatní spolky a politické strany

Co se týče politických stran, jejich činnost se po ustavení komisí v roce 1991 opět utlumila, v průběhu volebního období strany žádnou aktivitu neprojevují.

Podobně se vedlo i spolkům. Ne vždy se podařilo nahradit chybějící centrální řízení a motivaci větší aktivitou členů. Je problém doplňovat členskou základnu mládeží a spolky obecně stárnou. (Ze strany chovatelů došlo k odtržení od Svazu chovatelů a spolek existuje jako volné sdružení občanů.) Nepořádají se již výstavy králíků, které byly dříve tradicí a spolek chovatelů má pro tuto činnost i výstavní klece, činnost spolku se směrem ven nijak neprojevuje a omezuje se na výroční schůzi s večírkem a evidenci členstva. Podobně je to i se spolkem Zahrádkářů, tam je však aktivita větší už z toho důvodu, že mají v zámeckém areálu k dispozici chatku se spolkovou zahradou, což samo o sobě vyžaduje péči. Výbor to řeší většinou formou brigád, kdy se sejde na sezónní práci více členů a po práci si pak chvilku posedí a utužují kolektiv. Aktivita členů je velmi různá, jak si občas postesknou členové výboru.

Občané, statistiky

Registr obyvatel:

Narození:

Zemřelí:

Příroda a životní prostředí

V roce 1992 byly převáděny do majetku obce nemovitosti, které historicky obci náležely. Obec tak získala zpět komunikace a z pohledu životního prostředí zejména lesy. Na rozdíl od sousední Raduně, kde lesy byly částečně v majetku sedláků a z velké části patřily k hraběcímu panství, tak že na obec nebyly převedeny téměř žádné lesy, obec Vršovice dostala k užívání své historické parcely lesa (32.302 m2) a navíc ještě tak zvané konfiskáty po odsunutých majitelích německé národnosti (33.126 m2). Převod, který by byl potvrzen zapsáním na list vlastnický, však nebyl v roce 1992 dořešen. Majetek Řádu Německých rytířů zůstal v majetku státu, tedy pod správou Lesů ČR. Celkově tedy obec hospodaří na 65,429 hektarech lesa.

Rok byl mimořádně suchý, projevily se nedobré důsledky meliorací, prováděných v době kolektivizace. Ve vršovském katastru se jedná především o pozemky směrem na Kylešovice a částečně pozemky pod svahem na západ od Vršovic. Došlo k přesušení některých porostů a ke snížení výnosu. V létě došlo k naprostému vyschnutí potoka Raduňka, tak že koupání v požární nádrži, která je z potoka napájena, bylo nutno pro nedostatek vody předčasně ukončit. Byla to škoda, protože této nádrže využívají ke koupání jak obyvatelé obou obcí, tak i obyvatelé Opavy – Kylešovic, hlavně rodiny se školními i menšími dětmi, protože koupání v nádrži je bezpečné. Voda z potoka, kterou je nádrž napájena, je čistá a chladnější a nevykvétá řasami a sinicemi tak snadno jako v jiných nádržích. Vyschnutí potoka mělo za následek i úhyn pstruhů zejména pod splavem v parku, protože to málo vody, které ještě potokem protékalo, bylo směrováno do rybníka „Vrchní“ a zbytek do koupaliště.

V lesích došlo vlivem sucha k přemnožení kůrovce, což museli řešit všichni majitelé lesů, tedy i obec Vršovice. Projevila se nevýhoda druhově jednostranných porostů. V katastru převažují hlavně porosty smrkové, které právě kůrovec napadá nejvíce. Možná to pomůže k návratu k porostům, které zde byly dříve, kdy převažovaly lesy smíšené. Čistě botanicky vzato by v této oblasti a nadmořské výšce měly převažovat jednoznačně porosty listnaté.

Ke zlepšení došlo na svazích nad oběma obcemi. Pozemky byly, na žádost motivovanou povodněmi v roce 1991, Zemědělským družstvem Kylešovice zatravněny. V tomto roce se vzhledem k suchu tato prevence neuplatnila, ale je to dobrý vklad do budoucnosti. Vzhledem k pozemkovým úpravám se podařilo převést do užívání družstva i pozemky po lesem „Buček“ na rozhraní katastrů, tak že zatravnění je bez přerušení od Brdlice až k parkovišti za školou a to nejenom ze strany obcí, ale i svah východní, který se v úpatí lesem svažuje k potoku Raduňka. (Poznámka k názvu Brdlice: Toto označení je uváděno v mapách, místní používají zažitého názvu kratšího –Brlice.) To do značné míry sníží rozvodnění potoka při náhlých průtržích. Škoda, že podobná opatření nejsou uplatněna i na polích u Jakubčovic, která jsou povodím potoka a kde se nadále intenzivně zemědělsky hospodaří.

V rámci nové politiky státu a státních podniků došlo ke vstupu obcí do majetku, který se týká rozvodů vody a energií. Tak získala obec formou akcií podíl na majetku Severomoravských energetických závodů a Severomoravských vodovodů a kanalizací. Získala tak možnost se jako akcionář podílet na hospodářské politice těchto podniků a na způsobu realizace děl z pohledu ochrany přírody a životního prostředí.

Kanalizace obce Vršovice je napojena na kanalizaci obce Raduň, proto byly problémy odpadních vod řešeny společně. Iniciativa byla na obci Raduni, kde se předpokládala čistička v prostoru bývalého hraběcího statku. Bylo upuštěno od realizace již naprojektované mechanické čističky, která se jevila jak investičně, tak provozně velice náročná. Záměr byl zřídit kořenovou čističku, která je z obou pohledů výhodnější, překážkou je však nedůvěra v její možnosti pro počet obyvatel z obou obcí (zhruba 1.400 aktuálně, perspektivně až 2.000), protože praktické zkušenosti jsou s nasazením pro menší obce. Protože zákon zatím nenutí malé obce tento problém řešit, (státní dotace jsou jednoznačně směrovány do obcí nad 3.000 obyvatel), v dalších pracích na čističce se nepokračovalo, zůstalo pouze u studie.

Z hlediska ochrany ovzduší se nic nezměnilo, došlo pouze k vystřízlivění, co se týče přímotopů, k jejich masovému rozšíření nedošlo. Prostředky na plynofikaci se zatím zajistit nepodařilo.

Různé

Družba s německým městečkem Kelbra.

Několik dospělých a zejména školní děti se účastní aktivity, kterou započal pionýrský vedoucí pan učitel Miroslav Dumbrovský. Jedná se o vzájemné navštěvování občanů našich obcí a občanů již zmíněného městečka z bývalé NDR. První kontakty byly navázány na mezinárodním táboře pionýrů v roce 1975, z německé strany tehdy jako vedoucí pracovala učitelka ruštiny z Kelbry, paní Erika Tschochner. Kontakty byly udržovány formou vzájemných návštěv pionýrských oddílů v době prázdnin. V současné době přechází družba do formy družebních vazeb mezi Základní školou v Raduni a Gymnasiem v Kelbře. Aktivní jsou zejména učitelé a aktivity jsou podporovány i zastupitelstvy obcí. V tomto roce došlo k velké návštěvě v době raduňského Posvícení, kdy je svátek Nejsvětejší Trojice. Tento svátek je pohyblivý, jedná se o 8. neděli po neděli Velkonoční, která samotná je první nedělí po prvním jarním úplňku. Letos bylo posvícení poměrně pozdě, až 14. června. Samotné návštěvě plného autobusu dětí a dospělých předcházela dubnová návštěva pracovní skupiny, která pak ze strany Kelbry zájezd zajišťovala. (Náklady spojené s návštěvou 24. – 26.4. kryla obec Raduň rozhodnutím OZ ze dne 27.4.)

Vzhledem k termínu červnové návštěvy (posvícení) to bylo pro hostitele náročné, usnadnilo to však organizátorům z řad hostitelů sestavování programu, protože o zábavu dětí bylo postaráno automaticky pouťovými atrakcemi. Hosté byli v obcích od pátku 12.6. do úterý 16.6..

Po pátečním příjezdu a ubytování následoval bohatý sobotní program. Mladí hasiči z Raduně předvedli své umění a byli ohodnoceni zástupci hostů, v jejichž řadách byli jak dobrovolní hasiči, tak i jeden profesionál. Pak následovalo utkání v kopané mezi zástupci místních složek a hosty. Vzhledem k okolnosti, že místní nevylepšili své družstvo aktivními hráči kopané a hosté měli ve svých řadách učitele tělocviku a fyzicky zdatné mladší hasiče, vyhráli hosté 5:1. Atmosféra utkání byla vynikající a netrénovaní jedinci se ze zápasu vzpamatovávali několik dnů. Nestačili se divit, kolik mají v těle svalů, o kterých už ani nevěděli a přesto bolely. (V družstvu nastoupili na příklad ředitel školy PaedDr. Tesárek, starosta Raduně Ing. Rychlý, jeho zástupce Ing. Sládeček, předseda Svazu zahrádkářů František Hendrych a další netrénovaní jedinci.) Večer se konala u požární nádrže Benátská noc.

V neděli dopoledne proběhl tradiční zápas svobodných proti ženatým, který k posvícení neodmyslitelně patří, odpoledne se pak konala školní akademie, hosté si prohlédli zámek, park a obce a spolu s hostiteli si užili posvíceneckých atrakcí. Program byl obohacen přistáním helikoptéry přímo na hřišti kopané. Jednalo se o bojovou helikoptéru a její průlety a přistávací a startovací manévry budily patřičný respekt. Piloti byli velmi tolerantní a bylo s podivem, že po tak intenzivní „prohlídce“ kabiny malými zvědavci byla helikoptéra schopna dalšího letu.

V pondělí navštívili hosté Opavu a ZŠ Praskova, kde je v současné době M. Dumbrovský ředitelem (díky kádrovým změnám po sametové revoluci). Žáci této školy jim předvedli kulturní program a školáci obou stran se utkali ve volejbale. Den byl zakončen táborákem s opékáním párků a písničkami při kytaře. Při té příležitosti jsme se dověděli, že některé německé děti jedly opékané párky poprvé, mezi trampy bychom je tedy asi nezařadili.

Pracovní náplní návštěvy z družebního hlediska byla příprava družební smlouvy mezi školami, jak byly výše zmíněny. Proběhl také první náznak možnosti zkontaktovat Raduň s družebním městem Kelbry ve Velké Británii, kterým je Frampton Cotterell u přístavu Bristol.

Kupónová privatizace

Významnou událostí roku byla kupónová privatizace, která je sice nadregionální událostí, ale přesto ji zmíníme. Její dvě vlny byly velkým náporem na pracovníky pošt v celé republice a pošta v Raduni nebyla v tomto směru výjimkou. Privatizace byla předmětem velkých debat mezi občany, většinou se do ní zapojili a řada z nich využila možnosti prodat svůj podíl za desetinásobek některému z privatizačních fondů, zejména fondu Harvardskému. Nyní budou občané očekávat případné podíly z hospodaření firem, do jejichž privatizace své prostředky vložili.