Rok 1991

Úvod

Protože od voleb v roce 1990 plní obce prostřednictvím Obecního úřadu jak roli výkonu státní správy, jak činily dříve Místní národní výbory, tak samosprávy prostřednictvím usnesení Obecního zastupitelstva, je sledování práce Obecního zastupitelstva a úřadu jednou z nejdůležitějších částí kroniky obce. V zápisech ze zasedání OZ se odráží převážná část událostí v obci. Proto i členění zápisů v kronice bude tomuto podřízeno a oblasti výkonu státní správy a samosprávy bude věnována vždy první kapitola.

• Činnost Obecního zastupitelstva a Obecního úřadu
• Školka
• Hospodářská a stavební činnost
• Politické strany a spolky
• Občané, statistiky
• Příroda a životní prostředí
• Různé

Činnost obecního zastupitelstva a Obecního úřadu

Okresní shromáždění.

První povinností Obecního zastupitelstva nově samostatně spravované obce bylo obsadit všechny funkce, které byly pro chod obce důležité. Jednou z institucí, která představuje demokratizační prvek ve výkonu státní správy v rámci okresu je Okresní shromáždění. Tento orgán byl volen ze zástupců obcí, ale protože obcí je velký počet a jsou nestejně velké, byl zvolen určitý klíč, tak aby každý člen Okresního shromáždění zastupoval zhruba stejný počet občanů. Z tohoto důvodu byl vytvořen tak zvaný okrsek z obcí Hlubočec, Pustá Polom, Raduň, Těškovice, a Vršovice. Starostové jmenovaných obcí se proto sešli a provedli volbu společného zástupce.

3.1.1991 – Volba kandidáta do okresního shromáždění

Shromáždění starostů: Pustá Polom – Jaroslav Krajzl, Hlubočec – Eduard Nedvídek, Těškovice – ing. Leopold Sedlák, Vršovice – ing. Robert Moša, Raduň – ing. Karel Rychlý.

Shromáždění starostové vybrali jako svého zástupce ing. Jaroslava Kramáře z Hlubočce, kterého doporučil jako kandidáta se zkušenostmi ve státní správě a s pracovištěm v Opavě (dojíždění, kontakt s Okresním úřadem) starosta Hlubočce.

Komise.

Pro dobrý chod obce jsou pochopitelně nutné dobře pracující komise. Proto jako další bod ustanovení samosprávy obce byly zřízeny jednotlivé komise, jejichž členy se stali jak členové OZ, tak další občané se zájmem o věci veřejné. Z velké části to byli i nezvolení kandidáti, kteří již svou kandidaturou dali svůj zájem jednoznačně najevo. Na dalším zasedání OZ, dne 4.2.1991, byly komise obsazeny následovně:

Finanční komise- Rychlý J., kontrolní – Vaníčková Božena, Hynarová Ludmila, Šrámová Marie, administrativa – Holušová Zdena, ROB (registr obyvatel) a pokladna – Krajíčková Marie, stavební – Bohuslav Fenko, kulturní (správce KD) – Teichmann Karel, kronikář – Majnuš Jiří.

Dělení majetku.

Vzhledem k dlouhodobé společné správě obou obcí se sídlem MNV v Raduni byl veškerý majetek, nutný pro údržbu obcí a pro výkon úřadu, soustředěn tamtéž.. Ve Vršovicích byla pouze funkční hasičská zbrojnice a naštěstí neobsazené zachovalé kanceláře kdysi samostatného MNV Vršovice. Proto bylo jednou z prvních úloh obou úřadů a zastupitelstev provést rozdělení majetku mezi obě obce tak, aby to odpovídalo historickým skutečnostem. Základem bylo umístění v katastru u nemovitého majetku, u movitého bylo respektováno předchozí vlastnictví do formálního sloučení obcí. Pokud byl majetek nabyt v době společného hospodaření, byl rozdělován dohodou podle potřeb obcí a s ohledem na jejich velikost.

Zástupci obcí se proto sešli už začátkem ledna a dohodli nejzákladnější rozdělení kompetencí a chodu úřadů, v únoru pak celou věc upřesnili.
 

7.2.1991 – ZO Raduň + Vršovice

Majetek.

Dohodnutí pravomocí a ekonomických podmínek.

Do kompetence Vršovic byla předána skládka, za tím účelem předán Vršovicím traktor a vlečka. Hospodaření skládky OÚ Vršovice, náklady a příjmy rozděleny mezi obce v poměru počtu obyvatel. Do doby zakoupení rozhlasové ústředny v Raduni (do konce roku 1991) bude rozhlas provozován pro obě obce z Raduně.

Doprava.

Raduň projedná protažení linky MHD z Chvalíkovic přes Vršovice a Raduň.

Do Chvalíkovic, jako městské části Opavy, zajížděly autobusy Městské hromadné dopravy, pro Raduň a Vršovice byla doprava zajišťována ČSAD Opava. Byla proto hledána možnost a podmínky pro propojení jedním dopravcem, konkrétně MHD Opava.

Služby.

K hospodaření obce patří i služby, které jsou provozovány za úplatu i pro občany a organizace. Z toho pohledu jsou pro budoucnost zajímavé ceny, které byly pro tyto služby stanoveny.
 

11.2.1991 – Zasedání OZ – „veřejné“ – Provoz traktoru a skládky.

(Poznámka kronikáře – každé zasedání OZ je ze zákona veřejné. Obce však na některá zasedání, která se týkala ve velké míře všech občanů, zvala občany formou, která byla obvyklá dříve za totality, kdy pouze některá zasedání obecní rady byla veřejná.)

Cena traktoru při službě občanům (121,- Kč/hod) a odměna řidiče (13,13 Kč/hod). Poplatky za skládku stanoveny na 10,- Kč/1m³ pro občany Vršovic a Raduně a 50,- Kč/1m³ pro ostatní.

Nájem pohostinství.

V obci je v budově v majetku obce provozováno pohostinství. Na zasedání OZ 2.9.1991 byly proto stanoveny ceny za pronájem jednotlivých prostor. Restaurace – 190 Kč/m², 87,95 m², sklady – 165 Kč/m², 52,04 m², ostatní plochy 96 Kč/ m², 16,97 m². Celkový nájem 26.926,22 Kč/rok. Za těchto podmínek byl hledán nájemce. Přicházela v úvahu dosavadní provozovatelka, paní Jarmila Rúriková (roz. Majnušová) a zájemci noví.

4.9.1991 – Jednání o pronájmu pohostinství.

Zájemci Jarmila Rúriková a Zdeněk Moša. Paní Rúriková nabídku vzhledem k výši pronájmu odmítla. Pan Zdeněk Moša nabídku akceptoval a zavázal se platit roční nájem 29.800,- Kč za výčep, extrovnu, chodbu, WC a sklady.

Další přesuny majetku. 19.9.1991 – jednání Raduň a Vršovice.

Za Raduň ing. Rychlý, ing. Sládeček, za Vršovice ing. Moša, p. Krajíčková.

Z Raduně předán zemní stroj „Bělorus“ včetně plechové boudy pro jeho parkování pro potřeby provozu skládky.

Výsuvný žebřík pro opravu osvětlení a rozhlasu bude provozovat nadále obec Raduň.

Projednány perspektivy možných společných aktivit obou obcí.

14.10.1991 – Zasedání OZ.

Zmíněny problémy s nedokončenou opravou kanalizace při letních průtržích mračen.

Stanovení odměn hlídači skládky Č. Mošovi na 50% vybrané částky měsíčně + 50% vybraných pokut měsíčně v létě, v zimě pak paušální částky 350,- měsíčně.

Ze zájemců o parcelu č. 28/2 pro využití jako zahrady (Stříž a Krajíčková) rozhodlo OZ parcelu vrátit původní majitelce paní Krajíčkové.

Problémy fary a paní Dudkové. Ač se to zdá nevhodné, zmiňovat se v obecní kronice o problému s jednotlivým občanem, nutno zdůraznit, že problém fary a paní Anny Dudkové byl jedním z nejčastěji projednávaným tématem zasedání OZ v Raduni a společných zasedání OZ Raduně a Vršovic ve startovním roce 1991.

10.1991 – společné jednání OZ Raduň – Vršovice.

Přítomni za Raduň: Ing. Rychlý, Ing. Sládeček, Ing. Stružík, Ing. Illík, B. Solný, V. Pirunčík, za Vršovice: Ing. Moša, J. Gřešek, J. Rychlý, B. Vaníčková, M. Krajíčková, B. Fenko.

Problém fary v Raduni - požadavek pana faráře na zrušení pronájmu zahrady paní Vaňkové a ponechání paní Dudkové na faře. Široká diskuse občanů k problému vlastnictví a užívání fary, k paní Dudkové a jejích dětí. Na závěr podpořili přítomní občané variantu řešení fary následovně – fara bude předána do majetku církve. Problém nájmu fary paní Dudkovou tak přešel z uživatele na nového vlastníka a pro obce byl v podstatě vyřešen. (Podrobněji v oddíle „Různé“)

Školka

Školka pracuje v novém uspořádání, podobně jako základní školy, v dvojím režimu. Budova je v majetku obce, která fyzicky a finančně zajišťuje její veškerý provoz a údržbu, zaměstnanci školky jsou organizačně pracovníky školství, jsou vybíráni a placeni prostřednictvím Okresního úřadu – odboru školství, pouze při výběrovém řízení na místo ředitelky školky je v komisi i zástupce obce. Na samotný chod školek neměly společenské změny prakticky žádný vliv a školky nadále plní svou roli pomoci rodinám s dětmi a umožňují maminkách nástup do zaměstnání, případně jim uvolňují prostor pro péči o mladšího sourozence.
 

Hospodářská a stavební činnost

Na hospodaření v obci se přechod na nové podmínky nijak překotně neprojevil. V obci nadále působil jako jediný soukromý zemědělec pan Bohumír Sukeník. Možnosti samostatně hospodařit na navráceném zemědělském majetku z JZD nikdo v obci nevyužil. Postupně vznikaly pouze drobné živnosti, část občanů se nechala zaregistrovat jako živnostníci se zemědělskou činností (lesní dělníci), jako zemědělskou podnikatelskou činnost to však v žádném případě označovat nelze. Z družstva se pro podnikání vyčlenili pouze bývalí traktoristé Josef a Zbyněk Říční, kteří začali provozovat soukromou nákladní dopravu.

Další služby v opravách a prodeji elektrospotřebičů a „bílého zboží“ (ledniček, praček...) začalo poskytovat podnikatelské trio Lumír Majnuš a Václav Lazecký z Raduně a Milan Říčný z Vršovic. Jiří Pchálek podnikal v prodeji a opravách praček a v pracích prostředcích.

Stavební činnost v obci byla provozována sporadicky, podle potřeb a možností. Obec zatím nemá vypracován územní plán, nová výstavba byla proto blokována a prováděly se pouze nutné opravy na soukromém i obecním majetku.

Politické strany a spolky

Zásadní zlom v politickém klimatu celé společnosti se na činnosti stran a spolků nijak dramaticky neprojevil. Jednak je samotné venkovské společenství konzervativnější a uplatnila se i setrvačnost v přístupu lidí k věcem veřejným. Protože v době totality mohli občané ovlivňovat chod obce jen minimálně, nejevili o zapojení do veřejného života zájem a většinou se angažovali ve spolcích, které nemají s aktuální politickou situací mnoho společného. Je zde také velký rozdíl podle věku, lidé do 30 let se nezajímají o věci veřejné téměř vůbec, střední ročníky se již zajímají více a největší zájem mají ročníky starší, to znamená lidé, kteří neprožili celý svůj dosavadní život v době reálného socializmu a pamatují bohatší společenský život v obcích z dob před ním. Zájem o věci veřejné většinou propuká až v momentu, kdy se veřejný zájem střetne se zájmem do té doby pasivního občana.

Nepříznivý vliv na společenský život obce má blízkost a dostupnost okresního města Opava. Tato okolnost již dříve způsobila zánik kina v Raduni a ukončení občasného promítání filmů v Kulturním domě ve Vršovicích a nové podmínky na tom v podstatě nic nezměnily. Snadná dostupnost kulturních zařízení v Opavě postupně utlumila amatérské divadlo a jiné aktivity, které byly pro menší obce typické. Částečně se i naši občané účastní akcí, které jsou navázány na kostel a zámek v Raduni. Na druhou stranu má obec Vršovice proti Raduni výhodu v tom, že Kulturní dům je ve Vršovicích a plesy a jiné společenské akce většího rázu jsou zde organizovány v rámci obou obcí, tedy ve větším rozsahu, než kdyby byly takovým zařízením vybaveny obě obce.

Život politických stran se téměř omezuje na volby samosprávných a republikových orgánů. V obci působí Komunistická strany Čech a Moravy, Československá Strana Lidová, od roku 1990 hnutí Občanské Fórum a Hnutí pracovníků v ZD. Mimo přípravy kandidátek a bezprostřední povolební aktivity při sestavování komisí tyto organizace žádnou veřejnou činnost neprojevují.

Jako stabilní prvek v životě obce se projevuje Sdružení požární ochrany, jehož členové kromě základních povinností v rámci požární ochrany pořádají i společenské akce jako plesy, pochovávání basy a podobně. Samostatně v obci působí i Československý červený kříž, který pořádá pro občany naučné besedy. Po rozdělení obcí působí v obou obcích samostatně Sbor pro občanské záležitosti. Jeho členové z pověření OZ navštěvují s blahopřáním a dárky občany při významném životním jubileu.

Společně pro obě obce pracuje pak Spolek zahrádkářů, Spolek chovatelů drobného zvířectva a Spolek včelařů. V oblasti sportu pak působí TJ Sokol Raduň s oddílem kopané, oddílem základní tělesné výchovy a oddílem stolního tenisu. Rovněž Svazarm má členskou základnu v obou obcích a jeho členové se věnují střelbě a kynologii.

Občané, statistiky

Abychom přiblížili situaci v obci, začneme samotnou statistikou z vedeného Registru obyvatel, která vystihuje v podstatě vývoj počtu obyvatel, a pak přidáme výsledky sčítání lidu v obci, které si všímá i jednotlivých skupin z hlediska ekonomické aktivity.

Registr obyvatel:

Na začátku roku 1991 měly Vršovice 202 mužů a 197 žen, celkem tedy 399 obyvatel.

Narodilo se 5 chlapců a 8 dívek, přistěhovalo 9 mužů a 16 žen. Celkový přírůstek 38.

Zemřeli 2 muži a 2 ženy, odstěhoval se 1 muž a 5 žen. Celkový úbytek 10 lidí.

Na konci roku bylo 213 mužů a 214 žen, tedy 427 obyvatel.

Bilance roku je tedy plusová, celkově přibylo 28 obyvatel.

Zajímavé je porovnání složení zejména mezi nejstaršími občany obou sousedních obcí. Zatím co v Raduni je situace dost vyrovnaná a celkově převažují starší muži, ve Vršovicích jednoznačně převažují starší ženy. a to ve stáří nad 80 let věku. Cekem od 81 do 90 let bylo v obci 10 žen.

Anežka Pchálková č. 69 – 90 let, Štěpánka Rychlá č. 88 – 87 let, Marie Lexová č. 107 – 86 let, Emilie Mošová č. 41 – 85 let, Marie Pavlíková č. 100 – 85 let, Hedvika Benová č. 79 – 84 let, Marie Benová č. 63, - 83 let, Adéla Majnušová č. 64 – 83 let (zemřela 27.2.1991), Emilie Mošová č. 3 – 81 let, Božena Martínková č. 62 – 81 let.

V protikladu s tím je statistika mužů, kde nad 80 let byl v tomto roce jediný muž.

Nejstarším mužem v obci je pan František Holuša č. 34, který má 86 let.

Dalšími v pořadí jsou Eduard Rychlý č. 50 – 79 let, Josef Filípek č. 36 – 79 let, Ferdinand Laryš č. 5 – 78 let.

Sčítání lidu 1991. (Výsledky schváleny Federálním statistickým úřadem 7.11.)

Nejdříve výsledky a rozbor sčítání trvale bydlících osob v obci.

Zaměříme se zejména na rozdíly v počtech mužů a žen v různých věkových kategoriích.

Jak ze sčítání lidu, tak z registru obyvatel, je zřejmá naprostá převaha starších žen v obci. Je to zřejmě způsobeno hlavně tím, že mnoho mužů z Vršovic, narozených na začátku 20. století, pracovalo v těžkém průmyslu v ostravské aglomeraci a to se projevilo na jejich zdraví i délce života.

Zajímavé bylo i přihlášení k národnosti, kde ze sledovaných 397 obyvatel se 359 přihlásilo k národnosti české (90,4%), 31 k národnosti slezské (0,8%), 4 ke slovenské (0,1%), 2 k moravské a 1 k ruské.

Pro úplnost uvedeme i souhrn údajů o domech a bytech.

Domy

Úhrnem – 122, trvale obydlené - 108, z toho RD - 107, neobydlené - 14

Byty

Úhrnem – 150, trvale obydlené – 136, v RD – 135.

Z přehledu je zřejmé, že existuje jeden byt mimo rodinný dům. Jedná se o byt nad prodejnou smíšeného zboží Jednoty.

Vybavení trvale obydlených bytů.

3 a více obytných místností – 99, automatická pračka – 70, barevný televizor – 78, telefon – 19, osobní automobil – 66, ústřední (etážové) topení – 95, koupelna (sprchový kout) – 115.

Tyto údaje budou jistě zajímavé k porovnání do budoucna. Současně je možno konstatovat poměrně nízké číslo telefonních přípojek. Není to výsledkem nezájmu občanů, ale nedostatečná kapacita poskytovatele.
 

Příroda a životní prostředí

Počasí v oblasti je mírné a nevyznačuje se žádnými katastrofickými rysy. Přesto při splnění, nebo spíše nesplnění určitých podmínek, může dojít i ke škodám na majetku. Právě v roce 1991 se uplatnil vliv nevhodného hospodaření na pozemcích kolem Brlice a nedostatečné průtočnosti kanalizace při přechodu do kanalizace v Raduni.

Shodou okolností se jednalo o tři letní průtrže mračen, vždy ve čtvrtek. Na zmíněných pozemcích byla zaseta chemicky ošetřená kukuřice a tak zvané „cizí vody“, neboť se jednalo o vody z polí, vnikly ve velkém množství do obecní kanalizace. Výsledkem bylo, že celá řada domů v Raduni mezi ulicí Gudrichovou a tzv. „Starou cestou“ byla touto bahnitou vodou vyplavena. Vznikly značné škody ve sklepech a menší na zahradách. Druhou příčinou, kterou se podařilo odhalit až později, bylo to, že při předchozí opravě komunikace u transformátoru na rozhraní obcí, byla zaslepena kanalizační vpusť do šachtice, a právě v ní došlo k ucpání splaveným kamením a dřevy ze staré vršovické kanalizace. Šachtice byla odkryta a vyčištěna a další přívaly by tak už neměly mít tak nepříjemné následky. Také bylo ze strany obou obcí jednáno s JZD, aby svahy k obcím přestala intenzivně využívat a zatravnila je. Obec Vršovice se zavázala „cizí vody“ z prostoru nad Brlicí odvést do kanalizace, která vede do potoka mezi Vršovicemi a Chvalíkovicemi. Ten vede zcela mimo obce a nikoho neohrožuje. Že byly průtrže na vodu opravdu bohaté ukázalo i to, že došlo k sesuvu půdy na terénním zlomu u úvozové cesty ze statku Rybářových.

Řešení problému znečištěného ovzduší mělo dvě varianty. Pokusy o získání prostředků na plynofikaci nebyly úspěšné a tak se obec zapojila do propagovaného trendu využití elektrické energie formou přímotopů s výhodným cenovým režimem.

Různé

Fara – paní Dudková. Již v oddíle o práci OZ a úřadu byl zmíněn problém táhlého sporu mezi farním úřadem v Raduni a paní Annou Dudkovou, občankou Vršovic. Celá situace měla svou historii a přes velkou snahu obou obcí se ji v roce 1991 nepodařilo vyřešit.

Paní Dudková bydlela ve Vršovicích se svým synem a pro vzájemné neshody si hledala podnájem jinde. Nakonec se dohodla s panem farářem Elblem a ten ji dovolil bydlet na faře v Raduni. Pokud čekal za tuto službu vděk, tak se dost mýlil. Nová nájemkyně se na faře začala chovat jako opravdová paní domu a postupně se situace vyhrotila tak, že duchovního pastýře nepustila na faru ani na WC. Půdu v domě postupně zaplnila různým harampádím, bednami, krabicemi a palivovým dřívím. Toho všeho je tam již několik traktorových vleček.

Po revoluci, kdy se začalo znovu uplatňovat právo vlastníka před uživatelem, byla fara znovu převedena na obce Vršovice a Raduň, které byly jejím zákonným vlastníkem. Tím celý spor dostal jiný rozměr, neboť objekt byl majetkem obcí, nájemnici tam umístil uživatel a nikdo nechtěl použít vůči staré osobě krajního řešení. Nakonec obce rezignovaly a s ohledem na to, že fara patří organicky ke kostelu, se obě obce dohodly na bezúplatném převodu této nemovitosti na církev, tedy Farnost raduňsko – vršovskou. Současný duchovní pastýř, páter Sýkora, nechává situaci na „vyšší moci“.

Ceny potravin. Pro možnost pozdějšího porovnání cen běžných potravin je níže uveden cenový pohyb na konci roku 1990, tedy v podstatě startovní ceny pro rok 1991, který sledujeme.

Porovnání cen k 9.8.1990 – vstup do roku 1991