Obecní symboly

Symbolika obecního znaku Vršovic stručně:

1. Figura dvojice zkřížených kos představuje heraldicky adekvátní přepis historických pečetních znamení obce.
2. Figura trojvrší je tzv. mluvícím znamením: vyjadřuje název obce.
3. Figura osmihrotého kříže připomíná staletou vazbu obce k dominiu opavské maltézské komendy.
4. Figura růže, jakožto typický mariánský atribut, odkazuje na mariánské zasvěcení vršovické kapličky
5. Barevné řešení znaku vyjadřuje: stříbrná + červená = vazba obce k Opavsku.

Znak obce byl také převeden do podoby odznaku v provedení tzv. "Malá Jablonecká". Nad znakem obce je umístěn jednořádkový zlatý nápis Vršovice v černém poli.

Historie vzniku nových obecních symbolů Vršovic:

Tvorba nových obecních symbolů obecně:

Podle §5 zákona 128/2000 v platném znění mohou obce disponovat vlastními obecními symboly, to znamená znakem a praporem. Pokud obec nemá historický, řádně udělený znak či prapor (což platí o všech obcích, které nebyly před rokem 1990 městy či městečky), má právo požádat Parlament ČR, resp. jím zřízený odborný heraldický podvýbor, o jejich udělení.

Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či méně pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny a dále respektovat nutnost těsného významového vztahu znaku a praporu k obci, již má reprezentovat.

Existuje několik základních tématických okruhů, kterými se tvorba nového znaku a praporu může dát vést. V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv. mluvícího znamení nebo o navázání na historickou pečetní a razítkovou symboliku obce, jež je výhodná zejména proto, že zachovává kontinujitu obecní symboliky a také proto, že do značné míry stanoví, co by na znaku mělo být. Není-li možno nalézt otisk pečeti či razítka, případně je-li vyobrazení na pečetním poli nevhodné pro svou přílišnou složitost k přepisu do znaku, nastupují alternativní tématické okruhy, jako například symbolickévyjádření místního světce či patrona, odkaz na význačné události či pověsti v dějinách obce, na erby někdejší vrchnosti, na výrazně jedinečný charakter obce, případně specifické historické či současné zaměstnání obyvatel, nebo na určitou přírodní zajímavost v okolí obce, atd.

Obecní prapor by měl odpovídat podobě obecního znaku. Ideálním případem je kombinace pruhů, barevně odvozených z tinktur znaku - ovšem v současnosti jsou již tyto možnosti vyčerpány. Proto se přistupuje k tzv. opakování znaku, což znamená, že prapor obce má stejnou či velmi podobnou kompozici jako obecní znak.

Historická pečetní symbolika Vršovic:

V případě obce Vršovice je doloženo postupné užívání dvou obecních pečetí s totožným námětem v průběhu 18. a 19. století.

Nejstarší doklad o užití pečeti představuje otisk pečetního typáře v 1. polovině 18. věku. Jednalo se o pečetní znamení, tvořené oválným polem, jehož obraz sestával z postavy kráčejícího muže s kosou přes rameno.

Stejný výjev nacházíme také na mladší pečeti, doložené pečetními otisky v období od přelomu 18. a 19. věku. Oproti původní pečeti došlo pouze k nahrazení původního českého opisu německou legendou, zdůrazňující vazbu obce k opavské maltézské komendě: "WIRSHOWITZER. GEMEIN. DSIEG: COMM: ANTH:"

Symbolika pečetního obrazu se přitom ukazuje jako zřejmá: Jedná se o vyjádření historicky zemědělské povahy obce.

Kromě těchto starších pečetí, existovalo také obecní razítko, jež obec užívala v období tzv. první československé republiky. Dokládají to otisky v písemnostech archivního fondu obce, uloženého v Okresním archivu v Opavě. Bohužel ani jeden z dochovaných otisků není zřetelný, a proto nelze říci, zda či jaký obrazový námět toto obecní razítko neslo.

Poznámka: Je možné, že o tomto razítku existuje nějaký doklad v písemnostech, které se nacházejí u soukromých osob.

Jak vznikl nový heraldický znak obce:

V intencích zásad heraldické tvorby, naznačených v obecném úvodu těchto řádek, bylo ukázáno, že základním stavebním prvkem heraldického znaku obce by se měl stát zemědělský námět starých pečetních znamení, ovšem v patřičně zjednodušené podobě, odpovídající zásadám heraldické tvorby, které požadují maximální možnou obsahovou simplicitu a schématický výraz erbovního znamení.

Jinými slovy: Celá postava muže s kosou je pro přepis do znaku nevhodná. Lidské postavy či postavy světců se ve znacích objevují jen tehdy, pokud je to nezbytné z hlediska významu symbolu (např. obec Dívčí Hrad má ve znaku dívku jako tzv. mluvící znamení apod.).

V případě Vršovic to nutné není, a proto správný heraldický postup znamená zjednodušení pečetního námětu do figury kosy.

Samotná figura kosy, jakožto jednoho z typických zemědělských nástrojů, se však již objevuje také v několika dalších znacích regionu českého Slezska (včetně dvou obcí okresu Opava - Větřkovic a Moravice), a proto by kromě ní měl znak Vršovic obsahovat také nějaký další motiv, jenž by jej mohl učinit nezaměnitelným a který by současně také doplnil charakteristiku obce do konkrétnějších kontur.

O jaký motiv či motivy by se mohlo jednat?

1. Trojvrší nebo kosmé dělení štítu - jako vyjádření názvu obce. Jedná se o tzv. mluvící znamení, zřetelně vystihující název obce. Trojvrší je tzv. obecnou figurou, to znamená schématickým znázorněním tří kopců - vrchů, zatímco kosmé dělení štítu je tzv. heroldskou figurou, to znamenágeometrickým vyjádřením vrchu (rozdělení štítu na dvě poloviny navíc vystihuje i někdejší rozdělení obce mezi dvě panství - raduňské a jahanitské).
2. Osmihrotý kříž - jako vyjádření příslušnosti dílu obce k opavské komendě maltézských rytířů, což připomíná i opis na dochovaném pečetním znamení Vršovic. Figura osmihrotého kříže je symbolem maltézského řádu - často bývá označována jako maltézský kříž.
3. Růže - jako vyjádření mariánského zasvěcení vršovické kapličky. Figura růže patří mezi typické mariánské atributy.

Barevné ztvárnění znaku obce:

Obecně lze postupovat tak,že jednotlivé varianty návrhu znaku se od sebe liší, kromě kompozičního řešení, také v barevném provedení. Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém tvarosloví pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov. Co to znamená?

V klasické heraldice hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž později přibyly další doplňkové "odstíny", kupříkladu tzv. přirozené barvy. Dvě z oněch tinktur jsou tzv. kovy - zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní (červená, modrá, zelená a černá) jsou nazývány barvami.

Je tedy možno volit buď kovový štít a barevné figury, či opačně barevný štít a figury kovové. V obou případech je přitom nutno zachovat co nejmenší možný počet tinktur.

V konkrétním případě návrhu znaku pro obec Vršovice se obě alternativy ukazovaly jako vyrovnané.

V úvahu připadaly tyto barvy či barevné kombinace s následujícími významy:

1. Kombinace stříbrné (rozrůzněné případně zlatou) a červené = historická i dnešní vazba obce k Opavsku.
2. Zelená = poloha obce v oblasti Nízkého Jeseníku; rozsáhlé lesy na katastru obce.

Bylo zpracováno celkem sedm variant návrhu obecního znaku a praporu obce Vršovice.

Popisy jednotlivých variant návrhu obecního znaku:

Varianta 1.:
 

V červeném štítě nad stříbrným trojvrším dvě zkřížené kosy, vše stříbrné.

Varianta 2.:
 

V červeném štítě nad stříbrným trojvrším dvě zlatá zkřížená kosiště se stříbrnými kosami.

Varianta 3.:
 

Ve stříbrném štítě nad zeleným trojvrším dvě červené zkřížené kosy.

Varianta 4.:
 

V červeném štítě nad červenou růží se zlatým semeníkem a kališními lístky ve stříbném trojvrší dvě zlaté zkřížené kosy, provázené třemi stříbrnými osmihrotými křiži.

Varianta 5.:
 

Stříbrno-zeleně kosmo dělený štít, nahoře červený osmihrotý kříž, dole kosmo položená kosa, obojí opačných barev.

Varianta 6.:
 

Stříbrno-zeleně kosmo dělený štít, nahoře červený osmihrotý kříž, dole kosmo položená stříbrná kosa.

Varianta 7.:
 

Stříbrno-červeně kosmo dělený štít, nahoře na červené čtyřlisté růži se zlatým semeníkem a kališními lístky stříbrný osmihrotý kříž, dole kosmo položená stříbrná kosa.

Obecní prapor Vršovic:

Obecně platí, že podoba praporu by měla odpovídat koncepici znaku.

V případě variant 5 - 7 návrhu je přitom možno přistoupit k tzv. doslovnému opakování znaku, což znamená, že list praporu přejímá bez obsahové i kompoziční změny celý znakový výjev.

Varianty 1 - 4 pak lze v případě praporu připravit jako tzv. částečné opakování znaku. Konkrétně to znamená, že list praporu přejímá obecné znakové figury beze změny, zatímco heroldskou figuru trojvrší geometrizuje do podoby vodorovného pruhu při dolním okraji listu.

Poměr šířky k délce listu praporu je dán zásadami Podvýboru pro heraldiku a je odvozen od tradičního poměrustran státní vlajky České republiky - 2 : 3 .

Popisy jednotlivých variant návrhu obecního praporu

Varianta 1.:
 

List tvoří dva vodorovné pruhy, červený a bílý, v poměru 2:1 . V červeném pruhu v žerďové a střední časti dvě bílé zkřížené kosy.

Varianta 2.:
 

List tvoří dva vodorovné pruhy, červený a bílý, v poměru 2:1 . V červeném pruhu v žerďové a střední časti dvě žlutá zkřížená kosiště s bílými kosami.

Varianta 3.:
 

List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a zelený, v poměru 2:1 . V bílém pruhu v žerďové a střední časti dvě červené zkřížené kosy.

Varianta 4.:
 

List tvoří dva vodorovné pruhy, červený a bílý, v poměru 2:1 . Ve střední části v červeném pruhu dvě žluté zkřížené kosy, provázené třemi osmihrotými kříži, v bílém pruhu červená růže se žlutým semeníkem a kališními lístky.

Varianta 5.:
 

List tvoří červený žerďový trojúhelník s kosmo položenou bílou kosou a bílý vlající trojúhelník s červeným osmihrotým křížem.

Varianta 6.:
 

List tvoří zelený žerďový trojúhelník s kosmo položenou bílou kosou a bílý vlající trojúhelník s červeným osmihrotým křížem.

Varianta 7.:
 

List tvoří červený žerďový trojúhelník s kosmo položenou bílou kosou a bílý vlající trojúhelník s bílým osmihrotým křížem na červené čtyřlisté růži se žlutým semeníkem a kališními lístky.

Z těchto sedmi variant zastupitelstvo obce vybralo konečnou podobu znaku a praporu a to variantu č. 4.

Článek byl zpracován dle Návrhu obecních symbolů pro obec Vršovice od Jana Tejkala.