Hasiči

Sbor dobrovolných hasičů

JSDH Vršovice

K 30.4.2020 je 12 členů v zásahové jednotce.

Seznam členů zásahové jednotky:

Technické vybavení jednotky:

 Zpráva o činnosti sboru dobrovolných hasičů ve Vršovicích

za 100 leté trvání sboru

V minulosti docházelo k častým požárům jak rodinných domků a selských usedlostí, tak i hospodářských budov, stodol, kůlen a stohů. Jak vyplývá z naší kroniky, po velkých požárech v Raduni byl v roce 1889 založen „Hasičský sbor Raduňsko – Vršovský“.

Časté požáry a přemísťování protahové ruční stříkačky z Raduně, způsobovalo pozdní příjezdy k ohňům a to vedlo v roce 1904 k založení samostatného sboru Hasičského ve Vršovicích. 24. dubna 1904 za účinné pomocí Rudolfa Gudricha byl ustanoven 1. výbor. Starostou byl zvolen Robert Gřešek (č.pop.10), místostarostou František Holuša (č.pop.11), jednatel Felix Lichovník (č.pop. 3), velitel Jan Moša.

Tehdy měl sbor 26 členů činných a 5 přispívajících. 25. září 1904 byla zakoupena a posvěcena ruční stříkačka od fy R.A.Smekal, Olomouc za 2 500 rakouských korun. Raduňský sbor dal 10 úplných stejnokrojů.

Protože převážná část domů v obci byla dřevěná, střechy doškové nebo šindelové, požárů neubývalo.

V roce1905 provedl sbor první zásah při požáru obecní kůlny. Další oheň vypukl ve světnici u Tesárka při kterém se udusila paní Josefa Tesárková. Požáry vznikaly každoročně. Nejtragičtější oheň vznikl 23.4.1911, kdy v obci vyhořelo 8 usedlostí a to postupně od Vincence Illíka přes Vincence Pavlíka, pak Felix Lichovník, Holuša Jan, Josef Hynar, Fabián Gřešek, Jan Hrbáč a Josef Lexa. Byla rozšířena pověst, že požár byl založen záměrně, aby z obce zmizely doškové střechy.

28. srpna 1910 byla dána do užívání hasičská zbrojnice. Do ní se přemístila stříkačka z obecního skladiště.

V I. světové válce bylo povoláno do zbraně 19 členů a padlo na bojištích 6 členů sboru; na následky válečných zranění následně zemřeli 4 členové. Místní sbor se velkou mírou přičinil na postavení pomníku padlých, který byl odhalen 12. října 1924. Z války vrátivši se invalida František Šimera zakoupil na věž kaple hodiny.

Stálý nedostatek vody v obci si vyžádal v r. 1924 postavení nádrže Sádlík a z ní byla dřevěným potrubím sváděna voda do nádrže – cisterny, která stála před p. Reimundem Pavlíkem (č. pop. 100). Zrušena byla v roce 1946. 

V době okupace fašistickým Německem se činnost sboru soustředila pouze na preventivní činnost. Veškeré kulturní akce nebyly povoleny. Průchodem fronty obcí vyhořelo 13 domů a 3 stodoly a 70% domů bylo poškozeno válečným děním.

Vršovice byly osvobozeny sovětskou armádou 24.4.1945. Ihned byl obnoven hasičský sbor – předsedou zvolen Josef Gřešek (č. pop. 10) a velitelem Rudolf Teichman (č.pop. 77). Jelikož naši ruční stříkačku odvezli Němci do Velké Polomi, kde byla prostřílena byl sbor bez techniky.

V té době probíhala v Ostravě akce „Budujeme Slezsko“ organizována učitelem Konrádem Pavelkem, rodákem z Raduně pro pomoc českých zemí rozbitému Slezsku. Naše obec byla přidělena městu Uhřivněvsi.

20.4.1946 nám darovali tamní hasiči ruční stříkačku. V tomtéž roce jsem dostali od fy Stratílek z Vysokého Mýta novou motorovou stříkačku PS 8 s kompletním vybavením na podvozku, kterou osobně předal pan Stratílek. V darovací listině jsou tato krásná slova: „Nechť ochrání Vaší příkladnou obětavostí Vaše nové zbudované domy, ať je symbolem ochrany a nedotknutelností naší krásné osvobozené vlasti.“

Prvním strojníkem byl Zdeněk Kratochvíl.

Tuto stříkačku máme dodnes již jako trofejní v požární zbrojnici, ale v případě nutnosti je stále akce schopní. Druhou motorovou stříkačku PS8 zakoupil MNV v roce 1961 a v roce 1986 PS12.

První požární vozidlo zakoupil MNV v roce 1947 od p. Linharta z Uhřívněvse. Byl to trofejní americký vůz značky „Študebejkr“, který sloužil do roku 1960. V tomto roce byla zakoupena od armády skříňová T 805, a v roce 1984 byla Tatra obměněná za AVII, kterou v letošním roce vystřídal FIAT Ducato.

Výstroj a výzbroj sboru si v období C.K. Rakousko – Uherska, 1. republiky i po válce zakupoval z vlastních peněz nebo finančních darů.

Na úseku boje s požáry se náš sbor aktivně podílel jak v obci tak i v širokém okolí. V poválečném období již k požárům nedocházelo tak často, ale přesto se vyskytovaly.

V roce 1948 hořelo u Jana Beny, v roce 1952 stodola u Josefa Bogdala, v roce 1966 účast při hašení požáru ve Chvalíkovicích, 9.5.1967 požár v Raduni, v roce 1968 požár lesa „Na Kovalové“.

Po 17-ti létech 21.10. 1969 došlo k požáru stodoly u Josefa Gřeška (č.pop. 10) samovznícením sena. Za týden hořel výměnek u Jaroslava Lichovníka (č. pop. 10).

Dále v roce 1973 zásah u požáru lesa, 13.4. 1974 opět lesní požár, pak až v dubnu 1989 hořel les nad Chvalíkovicemi a v květnu hořel odpad na skládce, který uhasili mladí požárníci.

V roce 1990 v dubnu jsem měli účast při hašení stohu slámy v Kylešovicích a v srpnu hašení lesa ve Chvalíkovicích.

28.7.1992 hořelo asi 6 ha ječmene na poli Pod kamenou. Oheň vznikl od přehřátého ložiska kombajnu.

8.9.1999 v 15.15 hod. došlo k zahoření hraně palivového dřeva u Františka Gřeška od kotle na vaření brambor.

V jednotlivých létech jsme byli účastni na okrskových, okresních a námětových cvičeních při soutěžích pohárových a při výcviku požárních jednotek CO. Taktéž byly pravidelně prováděny preventivní prohlídky v obci.

Činnost sboru byla zaměřena mimo své poslání, to je prvotní zásahy u požáru a
od 50-tých let o soutěže požárních družstev i na kulturní a společenský život v obci. U sboru velmi dobře pracovala divadelní ochotnická skupina, která úspěšně sehrála mnoho divadelních her jak doma tak i v okolních obcích.

Hasičské, potom požárnické plesy byly tradiční a nejvíce navštěvované bály v obci.

Také každé léto byly konány letní hasičské slavnosti, benátské noci a taneční zábavy. Z výtěžků těchto akcí se kryla jejich režie a financovala činnost sboru. Od roku 1977 se tradičně na počest osvobození naší obce zapaluje „Vatra“ a na konec masopustu již tradičně organizuje sbor vodění medvěda a večer pochování basy, což se setkává s velkým zájmem široké veřejnosti.

Nezůstali jsme ani pozadu v práci s mládeží. Pan Arnošt Rychlý vedl hudební soubor mladých požárníků, který úspěšně vystupoval na kulturních akcích v obci i okolí. Pak se ujal výcviku mladých požárníků pan Pavel Bena a v soutěži „Plamen“ docílil výrazných úspěchů v rámci okresu. V roce 1985 se žákovské družstvo pod vedením Josefa Mainuše probojovalo do celostátního kola, kde se umístilo na 2. místě v rámci ČSR. V roce 1986 jsme na popud OV SPO sestavili a secvičili ve velmi krátkém čase dívčí družstvo ve věku 12 – 14 let pro kvalifikační soutěž s výběrem na mezinárodní soutěž pionýrů. V Přibyslavi se toto družstvo pod vedením Josefa Mainuše a Petra Pavlíka umístilo na 3. místě.

V pozdějších létech aktivita v prácí s mládeží poklesla pro malý zájem ze strany dětí.

Ale již během dvou let se doplnilo družstvo mladých požárníků a znovu soutěží ve hře PLAMEN pod vedením Josefa Mainuše, Pavla Nováka, Martina Škrobánka a čerstvě vyškoleného vedoucího mládeže Martina Mainuše. Za jejich snahu a úspěchy sbor pro mladé hasiče pořádá každoročně na hřišti dětský den.

Členové našeho sboru se aktivně zapojovali do požárních soutěží v rámci okrsku i okresu. Výsledkem jsou četná čestná uznání a diplomy obhajující první místa v těchto soutěžích.

V rámci zvelebení obce a svého okolí se členové sboru v hojném počtu zúčastňovali brigád při akcích „Z“, jako přestavby rodinného domku Marglových na obchod se smíšeným zbožím Jednoty, přestavba stodoly na Šimerovci na mateřskou školu, výstavba vodovodu v obci, přístavba budovy MNV a požární zbrojnice, přestavba obytné budovy na Šimerovci na pohostinství, vybudování prodejny masna, vybudování skládky PDO na Korálské, výstavba autobusové čekárny a v neposlední řadě vybudování přístřešku na hřišti, který slouží k výcviku mladých požárníků, k zabezpečování akcí při vatře a podobně.

K dnešnímu dni má sbor 33 členů a 15 dětí. V současné době vykonává funkci starosty pan Petr Pavlík. Za jeho vedení se rozproudila mladá krev v naších řadách, konečně po útlumu došlo k oživení jak v činnosti dospělých tak i mladých hasičů.

Toto je v kostce shrnutá 100 letá činnost hasičů obce Vršovice. Ještě bychom mohli dlouho pročítat zápisy kroniky sepsané panem Arnoštem Rychlým nebo z Pamětí sboru dobrovolných hasičů ve Vršovicích sepsaných k župnímu sjezdu dne 12.7.1931 učitelem Josefem Fabiánem. Je třeba poděkovat všem živým i mrtvým za jejich obětavou práci. Za stovky a stovky hodin věnovaných pro sbor, pro zvelebování obce i pro naše občany.

_______________________________________________________________